V rámci výuky odborné angličtiny jsme se se třídou 4A2 vypravili do centra Prahy za poznáváním architektonických stylů. Konkrétně jsme zamířili na Staroměstské náměstí a do jeho blízkého okolí. Vzhledem k chladnému počasí jsme program rozdělili na dvě části tak, abychom se před mrazivým počasím mohli alespoň na chvíli schovat v teple a zároveň tento čas smysluplně využili.
Na začátku byli žáci rozděleni do skupinek po třech. V těchto skupinkách plnili následující úkoly:
1) Hledání pamětní desky (Škréta, Kafka…) podle fotek sdílených v aplikaci Messenger. Na tomto místě pak udělali selfie a fotku sdíleli ve skupině. Když některé družstvo nasdílelo fotku, musela si ostatní družstva vybrat jiné místo. Kdo měl hotovo, mohl se přesunout do Grand Café Orient, kde byla připravena další soutěž.
2) Hledání kubistických umělců a výtvarníků v osmisměrce. Vítězné družstvo ve složení Anna Králová, Nikola Tučková, Denisa Rudolfová a Lucie Křížková bylo odměněno horkým nápojem dle výběru, ale jak je vidět na fotce, důležitější byl zápal pro hru než samotná výhra J Na základě této aktivity se rozvinula diskuse, zda lze Štýrského řadit mezi kubisty. Tuto problematiku jsme dořešili s odbornými vyučujícími ve škole.
3) Hledání a focení budov v konktrétním architektonickém stylu. Tyto fotografie skupinky nasdílely na zeď v aplikaci Padlet a okomentovaly několika větami. Vznikl tak výukový materiál, který je využitelný jak ve výuce CAJ, tak i v odborných předmětech, především dějin výtvarné kultury. Věříme, že vlastní zkušenost a zážitek žáků významně přišpějí k upevnění učiva. Tento výstup si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Na závěr akce jsme měli v plánu navštívit oba významné kostely, které se na Staroměstském náměstí nacházejí. Kostel Matky boží před Týnem byl z důvodu nepříznivého počasí uzavřen, a tak jsme zbývající čas strávili v Kostele sv. Mikuláše. Zde žáci dostali poslední úkol, který někteří z nich označili za nejtěžší: tři minuty se soustředit jen sami na sebe, o ničem nepřemýšlet a oddat se monumentální atmosféře baroka. Po takovém zážitku se nikomu z nás zpátky do shonu všedních dnů moc nechtělo…
Pavlína Vočková
