Na Světový den divadla jsme v rámci projektu Pojďme spolu zažít školu uspořádali divadelně zaměřený workshop pro učitele z 2. stupně ZŠ a SŠ. Skládal se ze čtyř příspěvků, přičemž jsme začínali obecnými informacemi o programu Erasmus+ a vlastními zkušenostmi s klíčovou akcí 1.
Následoval teoretický příspěvek Mgr. Pavlíny Vočkové o divadelních hrách J. A. Komenského. Autorka se snažila obhájit, že Škola hrou nebyl Komenského slogan vybízející k zábavné činnosti během vyučování, ale soubor sedmi her, které sloužily jak k procvičení latiny a vystupování na veřejnosti, tak k osvojení a upevnění učební látky. Díky krátkým ukázkám nebylo třeba více rozvíjet domněnku, že Komenský byl mnohem lepší pedagog než dramatik. Ačkoliv jsou jeho hry statické a bez dramatické výstavby, pro žáky byly jistě velkým zpestřením oproti výuce založené na memorování v lavici. A právě inovace je to, co bychom si od Komenského měli osvojit bez ohledu na to, koho a co učíme.
Po přestávce následoval příspěvek Mgr. MgA. Filipa Horáka, který na podzim absolvoval dvoutýdenní vzdělávací kurz European Teachers of Drama v Anglii, jehož součástí byla i návštěva čtyř škol. Na základě této zkušenosti si účastník připravil prezentaci seznamující s možnostmi, jak lze divadlo vyučovat coby povinný předmět. Zjistili jsme, že se v Anglii dává divadlu a dramatu větší prostor než u nás. Zajímavé byly zejména příklady s video ukázkami, které dokládaly, že se výuka divadla v jednotlivých ročnících od sebe liší. Součástí příspěvku byly také ukázky konkrétních aktivit, které se dají použít v humanitně zaměřených předmětech k rozvíjení představivosti, kreativity a komunikačních schopností. Ohlas mělo zejména úvodní „kouzlo“ sloužící k upevnění vztahu mezi učitelem a problémovým žákem. Autor s ním seznámí širší pedagogickou veřejnost prostřednictvím portálu rvp.cz.
Poslední příspěvek si žádal – jak jeho podtitul Učíme se bez lavic předesílal – úpravu učebny na volný prostor. V devadesátiminutovce v režii Mgr. Jana Pytla jsme si vyzkoušeli různé výchovně-dramatické postupy, a to od jednoduchých her k seznamování až po týmovou práci plnou herecké akce. Například jsme ve tříčlenných skupinkách podle zadání tvořili tzv. živé sochy a vzájemně hádali, co zobrazují. V závěru došlo také k zapojení tvůrčího psaní, které všichni tři autoři příspěvků vyučují a na které se zaměřoval náš předchozí KA1 projekt.
Všem zúčastněným děkujeme, že s námi tímto způsobem oslavili Světový den divadla. V případě dostatečného počtu zájemců, který čítá cca 10 účastníků, můžeme workshop zopakovat na konci školního roku či na začátku toho příštího. Případní zájemci se mohou hlásit na vockovap@ssnahorni.cz.
Pavlína Vočková
