Díky finančním prostředkům, které jsme získali v souvislosti s Evropskou jazykovou cenou Label, vyrazilo na konci listopadu šest žáků v doprovodu dvou učitelů do východoslovenské Rožňavy. Jednalo se o skupinu, která je zapojená do projektu „Handbook for RSP Readers“ a s šesti žáky rožňavského dvojjazyčného gymnázia se zná z květnového projektového setkání, které se uskutečnilo v Praze a bylo zaměřené na podporu čtenářské gramotnosti. Navázané přátelství se i v novém školním roce udrželo a nyní se role hostů a hostitelů obrátily.
Nováčkem v projektu byl Pavel Jůza z 3A2, náhradník za Katarínu Galgocyovou z 2.C, která se ze zdravotních důvodů nemohla výjezdu zúčastnit. „Nabídka přišla na poslední chvíli a jsem rád, že jsem na ni kývnul. V rodině jsem se cítil moc dobře a nejvíce jsem si rozuměl s otcem, který stejně jako já hraje na kytaru. Navíc pracuje jako hasič, takže jsme si měli o čem povídat.“
Program a cíl setkání byl z části odlišný, protože kromě práce na výstupech projektu jsme my – česká strana – chtěli poznat, jak vypadá výuka všeobecně-vzdělávacích předmětů v angličtině. První dva dny jsme se proto účastnili výuky umění a kultury, dějepisu a také literatury, která se ve druhém ročníku zaměřuje na anglické autory a ve třetím na americké. PeadDr. Eva Szányiová vede žáky k práci s textem prostřednictvím jejich vlastní čtenářské zkušenosti, kterou získávají zábavnou formou. Takový přístup je blízký západnímu vzdělávání, které upřednostňuje vlastní interpretaci před memorováním velkého objemu dat. Dále jsme zažili i jednu hodinu překladatelství-tlumočnictví, ve které jsme eseji o módě dávali českou i slovenskou podobu. „Tato hodina se mi líbila nejvíce, protože narozdíl od překladů, které děláme v běžných hodinách angličtiny, to bylo hodně kreativní. Hráli jsme si se slovy a mohli jsme porovnávat své nápady,“ říká Lenka Jakubíčková ze 2.B.
Čtvrteční dopoledne jsme strávili v místní knihovně, kde byli žáci rozděleni do tří soutěžních družstev složených vždy z dvou Čechů a dvou Slováků. Ze třech aktivit měla stejně jako v Praze největší úspěch tzv. knižní šifra, která spočívá v řetězovém hledání knih podle intertextuálních indícií. „Jednoduše jsme hledali knihu podle nápovědy v předchozí knize, až jsme se dostali ke konečnému titulu, kterým byl román Jak zabít ptáčka,“ vysvětluje Valerie Kolářová ze 3.A1. Spolužačka Hana Petržílková dodává, že ačkoliv šlo o zábavu, byla aktivita i velmi poučná. „Uvědomila jsem si, že slovenští žáci mají o literatuře větší přehled než já a že přečíst dvacet knih k maturitě není až tak moc.“
Po náročnějším dopoledni přišel na řadu oběd. Pro ty z nás, kteří jsme se stravovali v místní jídelně, to byla očekávaná vzpruha, kdežto ti, kteří se vraceli na oběd do rodin, měli s domácím menu co dělat. Štědré porce slovenských specialit měly spíše uspávací účinek, přesto jsme se odpoledních aktivit účastnili v plném počtu. Poznávali jsme kulturní památky i přírodní krásy gemerského kraje. „Líbila se mi návštěva nedalekého kaštiela, což není – jak si mnozí z nás mysleli – kostel, ale venkovské sídlo šlechty. Kromě expozice o životě rodu Andrassyovců mě zaujala například egyptská mumie z 15. století před naším letopočtem. Takovou raritu jsem tady opravdu nečekal,“ podělil se o své zážitky Matěj Polák ze 3.B. Žákyně grafického designu si pochvalovaly zejména výlet do Košic, kde si všímaly rozmanité architektury. Zaujal je především omšelý Jakabův palác, ve kterém měl v poválečné době sídlo dr. E. Beneš, ale také honosný dóm svaté Alžběty s gotickými i barokními prvky.
Po pátečním výletu do Košic nastal volný víkendový program, ke kterému se však žáci – narozdíl od nás učitelů – postavili velmi aktivně. V doprovodu jednoho z rodičů, a sice již zmiňovaného hasiče pana Kerekeše, se vydali na dobrodružnou výpravu do Krásnohorské jeskyně. Okouzleni krásou přírodní památky i „jeskyňářskou“ výstrojí, udělali žáci na tomto místě asi nejvíce fotek z celého pobytu. I když neradi, museli po prohlídce jeskyně netradiční outfit odložit a spěchat na rozlučkovou večeři, kde se kromě bilancování nad stráveným týdnem plánovala i další spolupráce. „Ta se mě bohužel netýká, protože letos maturuji. Podobnou zkušenost bych přála všem spolužákům, protože vzdělávání neznamená jen sedět ve škole a biflovat se k maturitě. Jsem ráda, že jsem měla možnosti si poslední ročník takto zpestřit,“ zhodnotila pobyt Klára Šílová ze 4.B. Za učitele mohu jen dodat, že jsme získali skvělou inspiraci, jak vyučovat humanitní předměty, zejména literaturu, zábavnou formou a do budoucna snad i v angličtině.
Pavlína Vočková a Aleš Lacka
